Gustav Hilmar - hrál často postavy zemitých, tvrdých chlapů

Vlatním jménem Gustav Černý, narodil se 30. ledna 1891 v obci Podlázky (okres Mladá Boleslav). Původně se po studiu na reálce chtěl věnovat se svým bratrem (pozdější výtvarník Bedřich Černý) malířství. Byla to ale Vojanova interpretace Hamleta, která jej uchvátila a přivedla k divadlu. Po absolvování dramatické školy Karla Želenského se stal v roce 1912 členem Městského divadla v Plzni. Po 1. světové válce následovala angažmá v Národním divadle v Brně (1920-22), dále v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (1922-26), odkud už se ubírala jeho cesta do Městských divadel pražských, kde potom také v roce 1959 svou jevištní kariéru ukončil.

Jako charakterní herec hrál často postavy zemitých, tvrdých chlapů. Ve filmu debutoval v roce 1926, kdy krátce po příchodu do Prahy ztělesnil po boku svých divadelních kolegů sklářského parťáka v Hlavatého němém snímku Román hloupého Honzy. Ve 30. až 60. letech potom následovalo více než šest desítek filmových postav a ačkoliv žádná z nich nebyla titulní nebo hlavní, mnohé z jeho tzv. „malých“ rolí se hluboce vryly do paměti diváků.

Ve 30. letech ho režiséři a producenti téměř stereotypně obsazovali do rolí továrníků, podnikatelů a vysokých úředníků (Vražda v Ostrovní ulici, Eva tropí hlouposti, Madla zpívá Evropě) nebo sedláků a tvrdohlavých poctivců, majících obvykle potíže se svými nezdárnými syny nebo dcerami (Před maturitou, Muzikantská Liduška, Městečko na dlani, Skalní plemeno), ale také strážníků a četníků (U snědeného krámu, Hordubalové) a dělníků (Svět patří nám, Včera neděle byla).

V poválečné kinematografii to byly zase postavy mlynářů, sedláků, rychtářů a starostů (Řeka čaruje, V horách duní, Muzikant, Divá Bára, Frona). Ve Vávrově Husitské trilogii vytvořil nejprve moudrého Jana z Chlumu, který Husa varoval před jeho cestou do Kostnice, poté jihočeského zemana Ctibora z Hvozdna. Nezapomenutelná byla jeho epizodka starého profesora z Krejčíkova Vyššího principu. S filmem se rozloučil rolí staříka Maška v Helgeho dramatu Bez svatozáře z prostředí zastaralé šamotárny, jejíž letití zaměstnanci se odmítají rozloučit s celoživotní prací.

V roce 1955 mu byl propůjčen titul zasloužilého umělce, o šest let později o něm natočil Bořivoj Zeman herecký medailon, krátký střihový snímek Gustav Hilmar. Zemřel v Praze 19. března 1967.

Filmografie:

1926    He: ROMÁN HLOUPÉHO HONZY (Ředitel sklárny)
1931    He: LOUPEŽNÍK
1932    He: PÍSNIČKÁŘ / He: PŘED MATURITOU
1933    He: POBOČNÍK JEHO VÝSOSTI / He: U SNĚDENÉHO KRÁMU / He: VRAŽDA V OSTROVNÍ ULICI
1937    He: BATALION / He: HORDUBALOVÉ / He: JAN VÝRAVA / He: SVĚT PATŘÍ NÁM / He: VYDĚRAČ / He: ŽENA POD KŘÍŽEM
1938    He: ANDULA VYHRÁLA / He: CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH / He: KROK DO TMY / He: LUCERNA / He: NEPORAŽENÁ ARMÁDA / He: ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA / He: VČERA NEDĚLE BYLA
1939    He: CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE / He: EVA TROPÍ HLOUPOSTI / He: LÍZINO ŠTĚSTÍ
1940    He: MADLA ZPÍVÁ EVROPĚ / He: MUZIKANTSKÁ LIDUŠKA / He: OKÉNKO DO NEBE / He: PACIENTKA DR. HEGLA

1941    He: HOTEL MODRÁ HVĚZDA / He: PRAŽSKÝ FLAMENDR
1942    He: KAREL A JÁ / He: MĚSTEČKO NA DLANI / He: OKOUZLENÁ
1943    He: ŠŤASTNOU CESTU
1944    He: DĚVČICA Z BESKYD / He: JARNÍ PÍSEŇ / He: POHÁDKA O KNOFLÍKU / He: SKALNÍ PLEMENO
1945    He: ROZINA SEBRANEC / He: ŘEKA ČARUJE
1946    He: NADLIDÉ / He: NEZBEDNÝ BAKALÁŘ / He: PRŮLOM / He: V HORÁCH DUNÍ
1947    He: ČAPKOVY POVÍDKY / He: KŘIŽOVATKA / He: MUZIKANT
1949    He: DIVÁ BÁRA
1952    He: NAD NÁMI SVÍTÁ / He: NÁSTUP
1953    He: PŘICHÁZEJÍ Z TMY / He: TAJEMSTVÍ KRVE / He: VÝSTRAHA
1954    He: FRONA / He: JAN HUS / He, Ko: NEJLEPŠÍ ČLOVĚK
1955    He: JAN ŽIŽKA / He: Z MÉHO ŽIVOTA
1956    He: ADVENT / He: PROTI VŠEM
1957    He: TO BYLA NOC
1960    He: VYŠŠÍ PRINCIP
1963    He: BEZ SVATOZÁŘE

Tučně zvýrazněné filmy si můžete objednat na DVD na stránkách www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.