Bohumil Švarc - in memoriam

Dnes si připomeneme herce a dabéra Bohumila Švarce, který o velikonočních svátcích odešel do filmového nebe. Před dvěma roky jsme mu v našem první vydání přáli k narozeninám a teď se s ním bohužel musíme loučit. Narodil se 21. února 1926 v Praze v rodině úředníka v domě U dvou slunců, kde jeho babička podědila domovnictví přes generaci po mamince Jana Nerudy. Studovat začal na malostranské reálce, ale ke konci války byl totálně nasazen.

Už jako malý chlapec vystupoval s ochotníky a v šestnácti letech jej okouzlila avantgardní scéna Větrník a stal se jejím pravidelným návštěvníkem. V té době také začala jeho spolupráce s rozhlasem a Intimním divadlem. Po osvobození vystudoval dramatické oddělení Státní konzervatoře Praha (1948), kde byl jeho profesorem Zdeněk Štěpánek.

První angažmá získal v Městském divadle v Plzni (1948-49) a zažil tu slavnou hofbauerovskou éru. Po roce si jej ředitel Škoda odvedl zpět do Prahy, do Realistického divadla (1949-50). Po jedné sezóně se stal jedním ze zakládajících členů Městských divadel pražských, kde s výjimkou dvouleté vojenské služby v Divadle Československé armády na Vinohradech (1951-53) působil téměř padesát let až do svého odchodu na odpočinek v roce 1990. I poté si s chutí zahrál v Trávníčkově Divadle Skelet.

Je emeritním členem MDP a členem prezidia Herecké asociace. Jeho bohatá filmografie čítá přes sedmdesát titulů. První větší příležitost mu dal ve svém stejnojmenném přepisu Jiráskova románu Temno režisér Karel Steklý, když jej obsadil do role houslisty, kapelníka a studenta Hubatia, a potom zejména Martin Frič, pod jehož režijním vedením si zahrál nejprve v Psohlavcích a dále např. v pohádce Dařbuján a Pandrhola, v detektivce Bílá spona nebo v dramatu Hvězda zvaná Pelyněk.

Ke svým oblíbeným filmovým rolím řadí např. poručíka Karlíčka z detektivky Vladimíra Borského Padělek nebo majora z pohádky Jiřího Weisse Zlaté kapradí. Zatím naposled si zahrál na  počátku 90. let v dramatu režiséra Hynka Bočana Pasťák.

Jako třiadvacetiletý mladík účinkoval v roce 1949 v prvním česky dabovaném filmu, v  ruském válečném snímku Nebezpečná křižovatka, kde namluvil německého důstojníka Neuwirtha. Za celoživotní mistrovství v dabingu, kde svůj hlas propůjčil celé plejádě zahraničních herců, mu byla v roce 1996 udělena Cena Františka Filipovského.

Nesmazatelně se zapsal také do historie naší televize. Dne 1. května 1953 s Jaroslavem Marvanem zahájil a moderoval první večer televizního vysílání u nás. V televizi potom účinkoval v mnoha hrách, seriálech a zejména ve Chvilkách poezie.

Silné pouto jej váže s rozhlasem, kde začínal v Dismanově rozhlasovém souboru a vypracoval se v mistra mluveného slova. Svůj debut si tu odbyl v roce 1942 jako šestnáctiletý adept herectví. Jeho rozhlasová práce je zaznamenána na kilometrech pásků, zahrnuje stovky hodin živého vysílání. Aktivně se účastnil osvobozování Prahy v květnu 1945 a stal se jedním z prvních hlasatelů svobodného Čs. rozhlasu (v prvním půlroce po osvobození, než začala fungovat pražská konzervatoř). Spolupracoval s legendárním rozhlasovým režisérem Josefem Bezdíčkem a rozhlas mu také vedle Lyry Pragensis, k jejímž zakladatelům rovněž patřil, poskytl největší možnost vyžití v uměleckém přednesu. Jeho herecké a recitátorské umění je zaznamenáno na četných zvukových nosičích (slovesná edice Supraphonu). Je držitelem Seniorprix, jako delegát Herecké asociace se účastnil řady odborných sympozií (např. v UNESCU) a je autorem četných teoretických prací o uměleckém přednesu.

http://youtu.be/NzU9id170Ws

Bohumil Švarc zemřel 1. dubna 2013.

Filmografie:

1941    PANTÁTA BEZOUŠEK
1947    PODOBIZNA
1950    SLEPICE A KOSTELNÍK /TEMNO
1951    CESTA KE ŠTĚSTÍ
1955    BUĎME PŘIPRAVENI /JAN ŽIŽKA / PSOHLAVCI
1956    POZOR JEDU ... ! 
1957    PADĚLEK 
1958    ZATOULANÉ DĚLO
1959    DAŘBUJÁN A PANDRHOLA / ZKOUŠKA POKRAČUJE
1960    BÍLÁ SPONA / PÁTÉ ODDĚLENÍ / RYCHLÍK DO OSTRAVY
1961    MUŽ Z PRVNÍHO STOLETÍ

Tučně zvýrazněné filmy si můžete zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. +420 261 213 664.